Vojta s Aničkou se přidávají do skupiny Áčkařů!
Že nejsou žádná Béčka jsme věděli hned od začátku! Přečtěte si o mladém tanečním párů, který si svou skromností a humorem jistě získá vaše sympatie.
Na státní svátek 17. listopadu, kdy si připomínáme Sametovou revoluci, měl pár Mareš Vojta & Bártová Anička hned další důvod k oslavě. Na soutěži s názvem Listopadový pohár města Kladna si vytančil krásné druhé místo v kategorii Mládež, a získal tak poslední F (finálové umístění) pro postup do nové třídy A ve standardních tancích!
Taneční začátky aneb jeden musí z kola ven. 🎡
Jak jste spolu začali tancovat?
Vojta: Poprvé jsme spolu tančili v taneční přípravce v TSK SALTA BENEŠOV.
Anička: Mně bylo asi kolem sedmi/osmi let a v našem tehdejším klubu jsme si přiřazovali partnery. Pamatuji si, že jsem měla Vojtu napůl s jednou holčinou. Byli jsme „v páru“ ve třech. Nakonec jsem Vojtu dostala já a jelikož jsem byla v naší skupině nejmladší a nejmenší, tak jsme se k sobě hodili.
Jak dlouho už spolu tančíte?
Vojta: Tančíme spolu 10 let a nikdy jsem neměl jinou taneční partnerku.
Anička: Myslím, že kolem 9 let a jsme stále spolu.
Co na svém tanečním protějšku nejvíce oceňujete?
Anička: Nejvíce oceňuju, že jsme se ani po tolika letech nerozpadli a nerozhádali natolik, aby se to vůbec stalo. Vojta mi vždy vykouzlí úsměv na tváří a zlepší den. Není trénink, kde bychom se společně něčemu nezasmáli. Jsem ráda, že nám to klape už takto dlouho.
Vojta: Na Aničce nejvíce obdivuji, že je mou dobrou kamarádkou i mimo taneční parket. Že je pracovitá a dokáže mě rozesmát.
Co vás na tanci nejvíce baví?
Anička: Můžu být s lidmi, které mám ráda. Taky mě baví pozorovat ostatní a čerpat od nich inspiraci. Je to taky dobrý způsob, jak se odreagovat od všeho ostatního.
Vojta: Souhlasím s Aničkou. Při tanci zapomenu na všechny starosti a povinnosti.
Bez soutěží by to nešlo ... a bez tance prý taky ne
Jaké jsou vaše další taneční cíle?
Vojta: Vyhrát MČR.
Anička: Tak kdybych měla být realistická, tak bych chtěla dosáhnout na semifinále Mistrovství České republiky v 10 tancích. Ale jako první krok bychom chtěli získat třídu A i v latinskoamerických tancích.
Jezdíte rádi na soutěže? Býváte nervózní?
Anička: Jezdím, jsem soutěživá, ale záleží také na okolnostech. Hlavně na kvalitě spánku apod. Trému mám vždycky, ale během tance mě většinou opustí.
Vojta: Mám rád soutěžní atmosféru, trému mívám jen občas.
Máte oblíbenou písničku, která vás nabudí?
Vojta: Velmi rychle se to u mě mění, takže žádnou konkrétní.
Anička: My to máme spíše naopak. (smích) Máme společnou neoblíbenou, cha chu Intoxicated, vždy nás rozhodí a netrefíme se do rytmu. Na standard asi nemáme nic konkrétního, jen se vždy na soutěžích modlím, aby hráli známé a motivující písničky.
Aničko, kolik jsi za svou prozatímní taneční kariéru vystřídala standardních tanečních šatů?
Anička: Hmm, lhala bych, kdybych řekla, že si to přesně pamatuji, ale kolem 6-7 jich určitě bylo.
Co a kdo vás inspiruje?
Vojta: Největší inspirací jsou pro mě ostatní taneční páry.
Anička: Asi nemám konkrétního tanečníka, který by mě inspiroval. Od každého si převezmu něco, co se mi líbí. V poslední době jsou to trenéři a lidi od nás z COOLu.
Co máte nejraději na našem klubu? 🆒
Vojta: Trenéry, fajn partu. Prostě všechno.
Anička: Hezké zázemí a kamarády, kteří mě podporují a inspirují.
Kdybych netančil/a, tak …
Vojta: Bych se jistě věnoval jinému sportu.
Anička: Nejspíše bych hrála volejbal, nebo tenis. Ale kdybych to měla brát tak, že co bych si bez tance počala, tak mám odpověď takovou, že jsem ráda, že dělám právě toto. Je to párový sport, náročný (i když ne každý si to myslí) a také estetický. Baví mě a neměnila bych. ❤
