Madis: „Musíš mít obrovskou důvěru ve svého trenéra. Je strašně důležité, mít toho jednoho člověka, kterému svěříte život.“
Přečtete si rozhovor s mladým a skromným párem, který má budoucnost před sebou - Madis Abel & Aleksandra Galkina. Rozhovor je rozdělen do dvou částí, díky výřečnosti obou z páru.
Není tomu tak dávno, co jsme u nás v klubu měli jeden z nejlepších párů světa ve standardních tancích Madise Abela & Aleksandru Galkinu. Pamatovat si je můžete i z Prague Openu, či show na Night Of NINE. Na první pohled úspěšní mladí tanečníci, na druhý velmi skromní lidé, se kterými je radost spolupracovat. Individuální lekce a seminář byli skvělé a těšíme se na další. Tímto rozhovorem navazujeme na serii předchozích rozhovorů (rozhovor s Andreyem Gusevem a Verou Bondarevou zde). Rozhovor probíhal v uvolněné atmosféře po dobré večeři a otázky pokládal Vít Domorád.
Mistři světa do 21 let, finalisté grandslamu, 7. na mistrovství světa dospělých. Jaký je váš sen?
Alexandra: Snem je dosáhnout naprostého vrcholu.
Madis: Pro mě taktéž je snem dosáhnout toho pomyslného vrcholu, ale na druhou stranu mým snem je zanechat ve světě tanečního sportu nějaký odkaz. Chtěl bych udělat něco, co ještě nikdo nikdy neudělal, něco nového.
Vít: A kdy se to stane?
Madis: (Směje se) Nemám páru…
Alexandra: To nikdo neví.
Vít: Stanete se nejmladšími mistry světa?
Oba: Uvidíme.
Madis: Až přijde ta správná chvíle.
Každopádně jste úspěšný pár, co myslíte, v čem tkví tajemství úspěchu? Proč jste lepší než ostatní?
Aleksandra: Na všem závisí, v první řadě si myslím, že je to o té dřině a samozřejmě je potřeba trocha toho talentu. Ale vlastně je to spousta věcí, neumím říct co je to tajemství. Záleží na tolika věcech. A když všechny věci klapnou do sebe, pak může přijít úspěch.
Madis: Pro mě je nejdůležitější odhodlanost. Když máte v hlavě ten jeden cíl a jdete si za ním. A nehledě na to co vám život přinese, tak si stále jdete za tím svým. Pro mě je to konstantní postup vpřed a nesmíte se vzdát, i když jste unavení.
Věděli jste, dejme tomu před 5 lety, že budete tam, kde jste teď?
Aleksandra: My jsme o tom asi nepřemýšleli.
Madis: Já jsem o tom vlastně nikdy nepřemýšlel. Když jsem byl mladší, tak jsem samozřejmě věděl, čím chci být, ale nikdy jsem nepřemýšlel: „Za 5 let budu mít tenhle výsledek, budu tančit takhle.“ Celý život mám v hlavě ten jeden cíl a za ním si jdu. A až čas ukáže, jak dlouho k němu půjdu.
Aleksandra: Hned potom co jsme spolu začali tančit, hned po try-outu, nám kouč řekl, že cílem je být mezi prvními tři na mistrovství světa mládeže. To byl pro mě obrovský šok, protože jsem tehdy byla ve 48ce, maximálně 24ce a v hlavě jsem měla: „Haha, to se nestane!“ Tehdy už jsme byli první rok mládeže, takže jsme už před sebou měli pouze dva roky… ale ono se to stalo (směje se), takže všechno je možné. Ale tehdy jsem si byla jistá, že se to nestane.
Madis: Ještě zpátky k tvé otázce ohledně tajemství k úspěchu. Musíš mít obrovskou důvěru ve svého trenéra. To je strašně důležité, mít toho jednoho člověka. Když máte více trenérů a nemáte toho jednoho, kterému svěříte život, který vás vede tou cestou k cíli, tak je to velmi obtížné. Potřebujete někoho, kdo vám prostě pomůže.
Vít: O trenérech určitě ještě mluvit budeme.
Jak vypadá váš tréninkový plán? Jak se připravujete na soutěže, obecně jak trénujete?
Aleksandra: Samozřejmě záleží na jakou soutěž se připravujeme, když jedeme na mistrovství světa, či na grandslam, tak se samozřejmě připravujeme více, více prektisujeme. Ale obecně trénujeme furt stejně.
Madis: To je právě tím, že máme tak hodně soutěží. Jednoduše se připravujeme na každou soutěž, soutěžíme – vidíme chyby – trénujeme – soutěžíme – vidíme chyby a pořád dokola. Samozřejmě, když jsme byli mladší, měli jsme daleko víc prektisů a myslím si, že je to tak správně, čím mladší jste tím více prektisů byste měli mít. Když jste starší a už umíte trochu tancovat, tak se tanec stává jednodušším.
Aleksandra: Když jsme byli v mládeži a stalo se nám, že jsme týden nešli na trénink, tak to potom byla katastrofa. Přišli jsme na sál a všechno bylo špatně, postavení bylo špatně a celý pocit byl úplně hrozný. A teďka to máme vlastně úplně naopak, dáme si týden pauzu, přijdeme na trénink…
Madis: … a je to lepší! (směje se)
Aleksandra: Přesně a cítíme se líp než předtím.
Můžeme mluvit trochu konkrétněji, jak jste se třeba připravovali na mistrovství světa?
Madis: A které? (směje se)
Aleksandra: (směje se) Nic speciálního, prostě jsme normálně trénovali.
Vít: To znamená co? Tři kola prektisu, pět kol prektisu každý den?
Madis: Kondiční prektisy máme u nás ve studio ob den, běžně pondělí, středa, pátek.
Aleksandra: My máme tolik soutěží, že vlastně ani všechny prektisy nestihneme, buďto odjíždíme dřív na soutěž, nebo se pozdě vracíme. Takže máme zhruba 2 prektisy týdně.
Madis: Ještě jedna důležitá věc, která nám dává hodně kondice, a to jsou samotné soutěže, protože jich máme tak moc.
Vít: A připravujete se ještě nějak fyzicky? Chodíte do fitka, chodíte běhat apod.?
Aleksandra: Já mám nějaké svoje věci.
Madis: Já když jsem byl mladší, tak jsem chodil běhat a cvičil jsem. Teďka když hodně učíme a trénujeme, tak mám daleko míň času na to. Ale když ten čas najdu, tak ano.
Co se v poslední době snažíte zlepšit?
Aleksandra: (směje se) Aaa, tajná informace.
Madis: Teďka se snažíme, aby když nás divák pozoruje, tak aby z toho měl nějaký pocit. Není to jen o pohybu, ale i o tom, abychom diváky zasáhli více emotivně. Cílem je tančit tak, aby to bylo zajímavější, hudebnější i nějaké nové kroky se snažíme najít.
Madis, slyšel jsem, že umíš (Sasha nás přeruší ruštinou a směje se) držet prkno po celkem dlouhou dobu. Je pravda, že umíš hodinu držet prkno?
Madis: Ne, (směje se) umím pouze hodinu a 12 minut. Ale nikdy víc! Po tomhle jsem nemohl vůbec fungovat, byl jsem úplně mrtvý. Necítil jsem žádný sval na těle.
To bylo tak, měli jsme poslední den soustředění a rozhodli jsme se udělat „prknový maratón“. Všichni se seřadili do prkna a drželo se. Říkal jsem si, to bude tak 20 minut a všichni padnou a já budu v pohodě. A ono neee… po 20 minutách všichni drželi a já si tak říkal: „to nejde, nemůžu přeci prohrát proti našim studentům, proti malým dětem.“ Takže jsem se hecnul a držel jsem tak dlouho, jak jsem jen mohl, ale stejně to nestačilo – byl jsem třetí. Vedle mě byl jeden drobný klučina, Junioři I, ten se ani nepohnul, byl úplně v pohodě. Díval se na mě jak trpím, kolem mě už jezero potu a on se na mě jen tak díval a smál se mi. Po hodině a půl skončil, protože už ho to přestalo bavit.
Vít: To jsme trochu zklamaní, naši studentům říkáme, že je to tvůj večerní relax (všichni se smějou)
Madis: Po téhle zkušenosti jsem neměl moc příležitostí držet prkno. Neměl jsem nikdy nějaký speciální trénink na prkno, jenom jsme se rozhodli udělat prkno a to je vše.
Vít: Takže tě připravilo pouze tancování na prkno.
Aleksandra: A odhodlání.
Madis: Jooo, nikdy se nesmíte vzdát.
Rozhovor pokračuje 2. částí, kde se dozvíte, jak se Madis & Sasha připravují na soutěže a kdo jim k tomu pomáhá.