Tsaturyan: „Na svoje taneční videa se nemůžu ani podívat, nelíbí se mi to. A když se náhodou podívám, nechci jít ani na sál.“

Po dvou dnech intenzivního trénování v tanečním klubu COOL DANCE už chyběla jen jediná naplánovaná věc, a to rozhovor. Vzhledem k nabitému programu bylo rozhovor možné provést až v autě na cestě na letiště. Byl to ale pravděpodobně nejlepší možný okamžik, kdy rozhovor udělat. Bylo po lekcích a v autě byla velmi uvolněná atmosféra. 

Líza: V kolika letech jsi začal tancovat?

Armen: V deseti letech. 

Líza: Tak pozdě?

Armen: Ano.

Líza: Nelžeš?

Armen: Ne.

Líza: Jak ses dostal k tanci?

Armen: Máma chtěla.

V tuto chvíli Pavel Sluka a Elizaveta Kuklina, kteří Armena vezli na letiště, byli trochu nervózní, neb se zdálo, že Armenovy odpovědi budou celou dobu jednoslovné, což se vzápětí naštěstí změnilo a Armen se rozpovídal i o poměrně soukromých věcech.

Líza: Chodil jsi nejdřív na kroužek nebo rovnou do klubu?

Armen: Víš, to bylo takhle… Když mi bylo deset, ve škole probíhala nějaká náborová akce na sportovní společenský tanec. Můj bratr si letáček vzal s tím, že máma stejně vždycky chtěla, abychom tancovali. A tak ho přinesl domů, mamka zavolala na číslo z letáčku a přihlásila nás do tanečního kroužku.

Líza: Kdo je pro tebe nejdůležitějším člověkem v tancování?

Armen: Ty jo… hloupá otázka… (provázeno dlouhým mlčením). Pojďme raději na další otázku.

Líza: Ne!

Armen: To je hrozně těžké vybrat jenom jednoho člověka.

Líza: Snaž se.

Armen: Tak prosím formuluj další otázky jednodušeji a konkrétněji (směje se). Když tedy musím odpovědět, tak Slavik Kryklyvyy a Dmitry Timokhin. Ti jsou se mnou od mých začátků.

Líza: Jak často a jak dlouho trénuješ?

Armen: Každý den zhruba 3-5 hodin. Ale záleží samozřejmě na tom, jak funguje moje tělo. 

Líza: Děláš ještě nějaký další sport jako doplněk?

Armen: Pohybovou průpravu na kondici pouze s vlastním tělem.

Líza: A co strečink?

Armen: Ne.

Líza: Opravdu?

Armen: Vůbec.

Líza: Balet?

Armen: Nikdy jsem neměl ani hodinu.

„Žiju tancem...“

Líza: Jakou událost bereš jako nejdůležitější v tvojí dosavadní taneční kariéře?

Armen: Takových událostí je několik. Třeba první titul mistra světa (v Juniorech 2), Blackpool, Mistrovství světa v Ostravě, poslední Mistrovství Evropy. Mám spoustu soutěží, na které moc rád vzpomínám.

Líza: A co třeba mimo tancování, je něco v tvém osobním životě, co tě změnilo nebo mělo na tebe vliv?

Armen: Další hloupá otázka (směje se). Žiju tancem, nic takového nebylo, asi jen soutěže.

Líza: Ach jo, s tebou to bude náročné (směje se). Jak se připravuješ před soutěží?

Armen: První si projdu v hlavě sestavy, potom si představuju co a kde na parketě budu tancovat.

Pavel: A s partnerkou se nějak připravujete?

Armen: Samozřejmě. Projdeme si spolu všechny sestavy, rozhýbeme se, roztančíme se. Tělo musí být stoprocentně zahřáté, aby fungovalo. Potřebuju se úplně zpotit, abych cítil každou drobnost. To je nutnost.

Líza: Jaké vlastnosti by měla mít podle tebe ideální partnerka?

Armen: Hmmm… (přemýšlí).

Líza: Je Světlana ideální partnerka?

Armen: Samozřejmě. K otázce… Nejdůležitější asi je, aby sama chtěla absolvovat velmi náročný tréninkový proces a trávit hodně času na parketě. Když to srovnám s partnery, tak je málo partnerek, které mají touhu a schopnost na sobě tvrdě pracovat a hodně trénovat. Další důležitou věcí je, aby se v páru našlo vzájemné porozumění a šlo se společně k nějakému cíli. Není to jednoduché.

„Nikdy nebudu brát drogy, pít alkohol a kouřit cigarety.“

Líza: Jak odpočíváš?

Armen: Upřímně se trochu stydím na tuhle otázku odpovědět… Já totiž neodpočívám. Jenom spím. Na dovolené nejezdím, na chatu nejezdím.

Pavel: Kde tedy bereš energii na všechno?

Armen: Spím. (směje se)

Líza: Na který sport rád koukáš v televizi?

Armen: MMA.

Smíšená bojová umění (anglicky Mixed Martial Arts). Bojový sport, ve kterém se používají techniky z různých disciplín bojových sportů a umění. Např. kopy, údery, hody, držení, páky na končetiny a škrcení. Zároveň je zde velmi málo pravidel, a tak je sport poměrně nebezpečný.

Pavel: Když jsme u toho, bude probíhat brzy velmi očekávaný zápas mezi Conorem McGregorem (zápasník MMA) a Floydem Mayweatherem (legenda boxu).

Armen: Ano, ano, ano! Kdo myslíš, že vyhraje, Pavle?

Pavel: Má to být zápas v boxu, takže si myslím, že Mayweather bude mít výhodu a vyhraje.

Armen: Taky si myslím. Mayweather je zkušenější boxer. Lízo, tohle je dobrá otázka! (směje se).

Líza: Kluci, tak jste si popovídali. Můžeme pokračovat?

Armen: No jo…

Líza: Jaký sport kromě tance máš rád jako aktivní účastník?

Armen: Box. A dřív jsem měl rád fotbal.

Líza: Co nikdy určitě neuděláš ve svém životě?

Armen: Nikdy nebudu brát drogy, pít alkohol a kouřit cigarety.

Líza: Zajímá nás vaše oblečení na soutěžích. Dříve jsi měl hodně extravagantní kostýmy…

Armen: (skočí Líze do řeči) Ano! Moje ZOO! (směje se).

Líza: Teď už máš „normální” oblečení. Co se stalo?

Armen: Vyrostl jsem a našel mozek… asi? (směje se) Ale když jsme u toho, tak celý svět se tak po mně oblékal.

Líza: Kostýmy na soutěže si nyní vymýšlíte sami?

Armen: Ne, ne, s moji mamkou. My vymýšlíme a mamka kreslí.

„Já jsem se už od malička chtěl odlišovat.“

Líza: Nejsi podobný nikomu dalšímu ve světě tance, co podle tebe dělá Armena Armenem?

Armen: Konečně dobrá otázka od Lízy. (směje se)

Pavel: Tu jsem vymyslel JÁ. (směje se)

Armen: Aha, tak už tomu rozumím (směje se). Ale teď vážně. Já jsem se už od malička chtěl odlišovat. I když se jednalo o základní krok, tak jsem ho chtěl zatančit tak, aby byl jiný než u ostatních a všichni na to řekli: „wow!“

Líza: Jaké osobnostní vlastnosti u sebe považuješ za nejlepší?

Armen: Rád tvrdě pracuji.

Líza: A nejhorší?

Armen: Jsem sebekritický. Ale… to je těžké pochopit.

Líza: Zkus nám to vysvětlit.

Armen: Na svoje taneční videa se nemůžu ani podívat, nelíbí se mi to. Jestli se náhodou podívám, nechci jít ani na sál.

Líza: Opravdu? To jsi až takový blázen?

Pavel: My jsme to tak nějak tušili, že jsi blázen, ale že až takový asi ne. (všichni se smějí)

Armen: Děkuju. (směje se)

Líza: Ještě něco na sobě nemáš rád?

Armen: Jo, ještě si všechno beru moc k srdci.

Líza: Takže jsi sebekritický a bereš si všechno moc osobně. Jinak žádné špatné vlastnosti nemáš?

Armen: Přesně tak, nic jiného mě nenapadlo, nejsem žádný génius (směje se). 

Líza: Co bys poradil ostatním tanečníkům, aby se stali úspěšnými tanečníky nebo šampióny?

Armen: Moment… dojím jablko. Jaký, že byl dotaz? Když jím, tak přestávám poslouchat.

Líza: No jo, muž… Neumí dvě věci najednou (směje se a opakuje otázku).

Armen: Asi aby rozuměli tomu, co dělají. Je důležité mít přesný plán, čeho chtějí dosáhnout a co pro to chtějí udělat.

Pavel: Jak si představuješ ideální přítelkyni?

Armen: Opálená, bílé zuby, velká ňadra, pevný zadek, bez celulitidy (směje se), zářivé modré nebo zelené oči, na barvě vlasů nezáleží, hlavní je aby byly (směje se), to asi psát nemusíte (směje se).

Pavel: Celkem vysoké nároky… Máš nyní přítelkyni?

Armen: Ne, nemám.

Pavel: Jaký je tvůj životní sen?

Armen: Vyhrát už konečně to mistrovství světa (směje se). Ale když to vezmu vážněji, tak bych za sebou jako tanečník chtěl nechat nějaký odkaz, aby si mě lidé dlouho pamatovali. Všechny legendární tanečníky si lidé pamatují. Vyhrát titul mistra světa je jen bod na té cestě. I na toho, kdo byl někdy mistrem světa se rychle zapomíná. Nechat taneční odkaz tkví ještě v něčem jiném…

Pavel a Líza: Děkujeme za upřímný rozhovor

Armen: Já děkuju za veselou cestu na letiště.